Největší sériová památka světového dědictví UNESCO se ještě zvětšuje

V roce 2017 byly na seznam přidány rakouské oblasti. Nationalpark Kalkalpen Nacházejí se v oblasti Dürrenstein Wilderness Area v Dolním Rakousku. Ta byla nedávno rozšířena o přibližně 3 500 ha na štýrské straně v Lassingtalu. Plánuje se nominace na seznam světového dědictví. "Společně s oblastí Dürrenstein Wilderness Area jsme od roku 2017 součástí tohoto světového přírodního dědictví UNESCO, čímž jsme se stali první a jedinou lokalitou světového přírodního dědictví v Rakousku. Společně s našimi partnery budeme tuto rozšířenou sériovou lokalitu světového přírodního dědictví i nadále zodpovědně rozvíjet. Tím významně přispíváme k zachování naší jedinečné přírodní krajiny pro budoucí generace," říká ředitel národního parku Volkhard Maier, který má z přírůstku do chráněných oblastí UNESCO pro bukové lesy radost.

"Naše úsilí se více než vyplatilo. Mám radost, že jsme mohli přispět k ochraně světového dědictví UNESCO. Vždyť nedotčené přírodní prostředí s rozmanitostí rostlin a živočichů je neocenitelné. Tyto působivé lesní oblasti nám také pomáhají v boji proti klimatické krizi a udržitelně vážou CO2. Musíme chránit a zachovat poslední nedotčené kousky přírody v Evropě. Aby naše děti a vnuci mohli ještě zažít skutečnou přírodu. Toho jsme dosáhli rozšířením světového dědictví UNESCO," říká ministryně pro ochranu klimatu Leonore Gewesslerová.

Evropská komise si uvědomila jedinečnou spolupráci tolika evropských zemí na jednom projektu. Na základě zkušeností těch, kteří se podílejí na tomto světovém dědictví, spolufinancuje čtyřletý projekt o hodnotách starých lesů v Evropě s názvem "Ochrana starých lesů v Evropě: přírodní dědictví, nástin, syntéza a ekosystémové služby" v rámci programu financování "Přípravné projekty LIFE". Nationalpark Kalkalpen Rakouská strana, financovaná Ministerstvem ochrany klimatu , Výzkumným centrem Joanneum ve Štýrském Hradci a E.C.O. Institutu pro ekologii v Klagenfurtu účastní.

Evropské bukové lesy na postupu

Chráněné oblasti bukových lesů UNESCO se nacházejí v Albánii, Rakousku, Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Chorvatsku, České republice, Francii, Německu, Itálii, Severní Makedonii, Polsku, Rumunsku, Slovensku, Slovinsku, Španělsku, Švýcarsku a na Ukrajině. Každá podoblast je jedinečná svou genetikou, klimatickými podmínkami, půdou, flórou a faunou. Buk evropský, dřevina vyskytující se pouze v Evropě, je mimořádně přizpůsobivý široké škále klimatických, geografických a fyzikálních faktorů, a proto osidluje nejrůznější lokality. Je vysoce konkurenceschopný a od poslední doby ledové je nejúspěšnější dřevinou v Evropě.

Před 12 000 lety, během poslední doby ledové, se teplomilné buky stáhly do nezaledněných oblastí jižní Evropy. Jak led pomalu mizel, začal buk znovu osidlovat Evropu. Jedná se o jediný druh dřeviny na světě, kterému se podařilo tímto způsobem znovu osídlit celý kontinent.

Navzdory dominantnímu postavení a konkurenceschopnosti buku se v bukových (pralesovitých) lesích vyskytuje mnoho tisíc druhů rostlin, živočichů a hub. Bukové (pralesovité) lesy často vypadají tmavě a stinně, ale v nedotčeném stavu s ležícím a stojícím mrtvým dřevem poskytují stanoviště pro

mnoho vzácných druhů, které by jinak našly jen málo místa. Ochrana posledních (pralesovitých) bukových lesů v Evropě je proto cenným příspěvkem k zachování a obnově biologické rozmanitosti a ukládání uhlíku.